Když učíte vietnamce hrát karty....

Dnešek byl opravdu ve znamneí prší a čínského čaje...
Učili jsme s kamarádem v našem oblíbeném baru (nebudu zmiňovat jméno, nebo tam taky začnete chodit :D) hrát naši oblíbenou kartení hru ze základky - prší :).

Musím uznat, že to byla opravdu zábava, a skvěle jsme zahnali nudu.
I když vietnamec (jméno je na mě moc složité), kterému bar patří, občas házel karty uplně blbě nebo zcela jiné, hru pochopil velmi rychle. Občas mu někdo z přítomných napověděl... :)

Jen mu dělá menší problémy rozlišení znaků - třeba piky od křížů, nebo káry od herců. Ale to časem dopiluje. Ale hlavně, že jsme se domluvili a vcelku pěkně zahráli - cca 2 hodiny v kuse :D :). A taky pořádně pobavili :). Kdybych nemusel zítra ráno vstávat v 5 ráno tak tam možná sedím(e) ještě teď :D.

Ale hra se mu opravdu líbila, že prej zítra dáme zas, tak se uvidí.

Aspoň jsme zdarma dostali pravý nefalšovaný čínský čaj (piju ho asi už přes měsíc a začínám být na něm závislej :D - každej den musím mít aspoň 1 hrnek), chutná asi jako hodně hořké a vyvařené kopřivy (ale kopřivy to rozhodně nejsou), zato večer pak brzy usnete a dalších 14 dní trpíte nadýmáním :D).
Pěkně vám to pročistí střeva a bůhví co ještě :).

kdo bude chtít, může se k nám přidat do našeho klubu karbaníků :).

No a konečně jsem si už rozmyslel koncepci nového vzhledu webu johnjewel.net, takže o tom příště ;)